My diary...

Ztráta...

11. října 2010 v 16:25 | b

...nikdy jsem si neuvědomila.kolik toho pro mě vlastně může znamenat moje třída...láska k nim se vlastně začala projevovat teprve minulý rok,ale dost silně...je to vážně dobrý pocit když víte,že můžete být v tak skvělé třídě...dokonce i přes prázdniny jsem se díky tomu,jak jsou skvělí těšila,až s nimi zase budu...je měsíc po prázdninách a já ten pocit už nemám...mrzí mě to...ani netušíte jak...nezáleží na zhoršení v tom,že nevyhrajeme každou cenu jako to pro nás před tím bylo téměř samozřejmostí...nezáleží na to že nejsme ta dokonalá třída která se do všeho hrne a zvítězí...jde o ten pocit...jedna třídnická hodina,jeden malý průšvih dokázal dost silně naší třídu rozvrátit protože na tohle jsme asi nebyli "zvyklí"..každá třída musí,má občas nějaký problém nebo průšvih ale my jsme si asi natolik důvěřovali,že to skončilo takhle...učitelka už nám "nevěří!...stačí jen,aby vztoupila do třídy a hned je na ní vidět,že to nedělá ráda...že se na nás netěší...že nám nevěří...nechci to vůbec na někoho svádět,říkat jména a ukazovat si na ně...nechci už víc zkoumat kdo má vlastně pravdu a jestli je to celé vlastně pravda....možná,že se jen nedokážeme smířit že už to asi nikdy nebudeme my ti "dokonalí"...možná nedokážeme odpouštět a zatahat za jeden provaz...ztratili jsme k tomu snad chuť??...ne chuť na to,aby jsme ze sebe udělali perfektní třídu,ale chuť si znovu začít věřit a postavit se problémům čele...nechci je ztratit...nechci aby jsme si říkali "třída" protože se spolu chodíme učit do jedné místnosti...chci aby sme si říkali třída,kteří dokáží odpouštět a uznat své chyby...kdyžtak i dokázat zapomenout nebo to na sobě nenechat tolik znát..je chyba v nás všech...jsme v tom spolu...ostatní možná něco provedli,ale my bychom je v tom neměli nechávat a dokázat pomoct!!!

30.srpna..kde jsou ty dva měsíce???

31. srpna 2010 v 20:02 | b

...tak dobře.Začnu tím,že v tu chvíli kdy jsem si po hodně dlouhé době vzpomněla na blog jsem se opět zastyděla protože na něj jednoznačně kašlu.:/....každopádně si to nesmíte nějak špatně vyložit vůči Meryl...protože tu mám,vždy jsem měla a budu mít nekonečně ráda ale o prázdniny se občas totiž najde jiné téma zábavy než počítač....občas:D...ale jistě víte a možná že i litujete,že jste si toho stihli povšimnout ale prázdniny bohužel končí.Dnes 30.srpna...bože kam se poděli ty dva měsíce???...takže byste mi možná mohli být vděční,že posledních pár hodin prázdnin si užívám tak,že píšu na blogu.I když sem nejspíš téměř nikdo nechodí.:/...konec prázdnin pro mnohé,spíš pro většinu lidí znaméná téměř to nejhorší,co by se zrovna teď mohlo dít.Ale život a spolu s ním i ten zatracený čas plyne bohužel přehnaně rychle a nám nezbývá nic jiného,než se s tím smířit.Pokud ovšem neřešíte plán na zástavu času...
Možná se budete divit,nechápat mě samotnou a možná si o mě i začnete něco myslet....váš názor na mě je ale jen a jen na vás.Já se do školy těším.Netuším proč,netuším jak,ale přece.Navíc tenhle pocit zažívám poprvé v životě.Těším se,ale zároveň se utajeně i bojím...těším a nemůžu za dočkat toho okamžiku,až svoje kamarádky budu držet v náručí a budem se moct společně smát...bojím se hodně věcí...ale ani jednu konkrétně nedokážu vysvětlit....

iié

Happines and love...YOU

3. srpna 2010 v 21:51 | B

Jako téměř každý večer jsem byla na facebooku.:DZačalo to zcela nesmyslně.Pouhá výměna pár vět s osobou,kterou jsem tak dlouho neviděla se změnila v brečení zhruba do půlnoci.Opět mě dostala moje citlivost.Domluvení na jeden den,na který jsme se tak dlouho těšily,ještě víc vzbudilo to nedočkání,až jí budu mít zase v náručí.Byla jsem natěšená jako blecha.Možná,že blecha se na nic netěší ale to je fuk.Ten okamžik,kdy jsem jí viděla před sebou na chodníku se zdála být tak obyčejná,ale přitom pro mě tak moc znamenala.Díky téhle chvíli se nám opět zalily oči slzymy.Ani jsem netušila,jak moc jsem potřebovala pořádné popovídání s osobou,které se tak moc svěřuji.Pro všechny by možná bylo obyčejné setkání s kamárádkou,kterou tak dlouho nevidí obyčejnou a jasnou věcí.Jenže pro mě,která nevydrží ani nebrečet u titaniku,bylo tohle setkání obrovskou srdeční záležitostí,z které jen těžko uniknu.Pomohla mi ve všem.Pomohla mi v tom,že jsem se jí mohla vyplakat na rameni a říct to všechno někomu,koho tak moc miluju.Pomohla mi v tom,že jsem se opět dočkala zážitku se s někým takhle moc zasmát.Právě ona je ta,kterou jsem tak moc potřebovala.Ty nejlepší dva dny jsou pryč,ale v mojich hezkých vzpomínkách zůstanou zařazeny napořád.DĚKUJU!!!

GDF

ONA...

16. června 2010 v 7:27

I když na její slohy a hlavně na to,co o mě napsala ona nikdy nemam,pokusim se o ní napsat.Ne proto,že o mě taky psala,ale zkrátka proto,že si to zaslouží.
Nikdy jsem netušila,že stářím se člověk mění i povahou.Teď to vím.Protože já se změnila.Podle mě spíš k horšímu.Hlavně to,že už snad nedokážu bez problémů mluvit před třídou,rozesmívat třídu,už to prostě není to,co bývalo.Myslela jsem si,já blbá,že mi to má být líto,že je to něco ukrutně hroznýho přitom jde o takovou hloupost,kvůli které už jsem tolikrát snad zbytečně  brečela.Není to můj jediný problém,který mě trápí,ale já se rohodla,že už nebudu tak strašná,hloupá mrcha.Budu si ážit toho,co mam.A že toho není málo.Mám spousty kamarádek.I takové,které jsem dřív považovala za nejlepší.Oni se nezměnily,zato já ano.Zjistila jsem,že o tom musím s někým mluvit,s někým,kdo mě podrží a řekne mi obyčejný"to bude dobrý".A to já u mých nejlepších kamarádek nenašla.Našla jsem to v úplně nikom jiném.A lituji,že jsem na to nepřišla už mnhem,mnohem dřív.Ona je ta,která mě chápe,porozumí mi...můžu se o ni zkrátka opřít.Nikdy jsem si to, já husa blbá neuvědomila.Vždycky jsem se jí spíš vyhýbala,snad proto jsem dřív nemohla zjistit,jak úžasná ta holka je.Dá se s ní povídat,jako s málo kým.Nasměju se s ní,jako s málo kým.A mám jí ráda,jako málo koho...ta holka je prostě poklad a to se nezmění.!!!

hgh
DÍKY!!!!

HUUSITSKÝ

8. května 2010 v 14:42 | B

bEZVA...skoro celej víkend strávenej na náměstí...ale s kámoškama tak co...
včera...v domnění že bude na náměstí(je přece tak brzo ráno)jen houfek lidí přicházim do zaplavenýho náměstí lidí jak největší magoor s koštětem a ještě navíc zjišťuju že je na tribuně moje celá třída!!!Čekám tam v tom úchylnym růžovoučkym oblečku a pozoruju okolní pohledy...na co sakra tahá to koště???...Celá moje třída na celý náměstí fandí Báro,Báro,Báro....tim myslej tu rudou,stydící se holku která stojí uprostřed náměstí s koštětem a čeká na hudbu....až moc mě propíchávají pohledy těch všech lidí!!!Začne hrát hudba...hned na začátku to samo skazim....takže jediná pořád sedim ne bobku s tou šílenou tyčí,zatímco ostatní cvičí dál...naštěstí sem se chytla....využívám moje xichty...zpívám si písničku...rozesmívám cvičitelku a ostatní holky...

Sobota od půl desátý va městě...pevně doufám že si nebudu muset sundat mojí bundu a neukázat můj oblek...značně se na něm totiž prokazuje moje umění šít...kalich tam tak napůl vysí,napůl ne...bohužel by to takhle bylo až moc dobrý....musim si tu bundu slíknout...TRAPASS...ALE NEVA!!!
Zbytek dne kroužkujem s holkama náměstí,je nám špatně z obřího pendreku kterej"prostě nesmí zůstat v tašce",posloucháme jakousi "skupinu",která si myslí jak je vtipná ale nikdo se nesměje...smějeme se tomu jak se tváří člen skupiny...kroužkujem náměstí se zmrzkou...kroužkujem náměstí s párkem v rohlíku...kroužkujem náměstí a je nám blbě...význam Husitských slavností???Strapnit se před celou třídou svým oblekem,kupování obřích pendreků a vyhíbání se koního trusu....ale užila sem si to!!!

2.5.2010....ZÁVODY...OMG!!!

2. května 2010 v 18:18 | B




Takže dnešek...
bolí mě všechno sem vyřízená a chce se mi spát...po závodech ještě vím že budu zítra od sedmi ráno běhat ňáký okruhy!!!No...takže dneska sem celej den strávila na závodech s aerobicem ve Slanym v grandu...přišla sem tam v půl desátý ráno bovzbuzovat Perníkovou chaloupku...Mcáči se to moc povedlo...nám Stepfordskejm paničkám celkem ne...aspoň z mího pohledu...jediný mě samozřejmě to strašný koště spadne...naštěstí zatím nepatřím mezi ty ostatní histerky z našeho týmu,který když zakopnou při sestavě se rozbulí a navíc sem na padání mého koštěte celkem zvyklá!!!
Po zhruba čtyř hodinách strachu,řvaní,tleskání je vyhlášení...náš klub tvoří velké kolečko které tvoří banda přemalovanejch,vystresovanejch,rudejch holek....pomalu si začínám myslet že tu ženskou která tam snad naschvál strašně pomalu vyhlašuje každý místo,a ještě milionkrát tleská nakopu!!!...nestalo se...
Začínám mít radost když vidim Bílinu načuřenou za přebírání cen za páté místo...konečně sme to tý strašný kukuřici nandali!!!Třetí místo McDonald...nevim jestli mam výskat radostí...ano,může to vipadat že sme rádi že se takhle umístili,ale taky to může vipadat že sme šťastný že sme je porazily...
Čekalo na nás celou tu dobu první místo!!!
Asi to koště tak moc nevadilo!!!
Dostáváme medaile a pohár plus dort do kterýho se sámo hned pustíme!!!
Stepfordky jsou nej!!!Mcáči a chaloupka taky!!!

...29.4.2010

29. dubna 2010 v 20:09 | b

Jak už jsem zmínila tohle je sice blog o Meryl Streep,ale taky o všem,co mám ráda...skrátka sem vytvořila novou rubriku(my diary)...budu sem občas psát moje doost nudný zážitky.
Nemusíte si to číst...bude to asi krapet tráápné,ale na to peču.Vlastně je mi jedno že si to nido nebude číst.Vážně nepatřim mezi ty lidi co se vztekají nad návštěvností blogu...prostě mě nějak začalo bavit psát...i když moje slohovky sou fakt úděsný!!!Nebudu sem psát moc často...víc asi o Meryl...protože mam ještě každý den práci s mim vlastnim ručně psanym deníčkem...hmm já vim sem magoor...jak jí to může bavit psát nějakej trapnej deník???....baví mě to,netušim proč...snad že mi to pomáhá se svěřit cáru papíru...snad protože jsem skrátka divná....

Takže třeba dneska...nic moc zvláštního...
Čeština?Šťastně přežita...možná jednou sem se přihlásila,což je u mě výhra za celej den.
Matika?Tak eňjak přežita...protože prostě existuje náš matikář....opět mě zrází moje dosud neobjevená logika...
Ájina?...fajn...o tu mi moc nejde....skvělá učitelka a skvělej předmět
Hudebka?...začátek fajn...protože prostě je naše skvělá třídní a protože díky její pomoci sem se saba od sebe přihlásila...zbytek hodiny zavalená trémou...díky tomu úchylnýmu slovu nejsem schopná otevřít pusu(budu slušná) při společném zpívání celé třídy....ale co to budu svádět na to slovo?Ono za to emůže že prostě je...můžu za to jen a jen já...konec hodiny....chce se mi brečet a sem na sebe naštvaná....
Děják?...fajn máme supla takže fajn...ale je mi hrozně...
Fíza?supl...hroznej supl!!!
Tělák?Naše "milá" učitelka nám dá rozcvičku u které se VÁŽNĚ protáhnu...třikrát běhám škváru a šedesátimetrovku u které mi rpne moje natažené tříslo ze závodů takže dobíhám s časem 10:06....při čemž dobíhám do cíle a učitelka na mě řve "Barboro,co děláš?...si uplne blba???Dej tam rychličku...to je tedy opravdu mizérie...musíme ti to tělo po té zimě trochu rozpumpovat!!!"
Na aerobicu=není přítomna Majdička ani Ivča,takže přežito...
Zbytek dne jsem zohavená životem...je mi líto že existuju a že sem se tak šíleně změnila...

Meryl a lidi kteří mám ráda mi ten den jako vždycky spříjemní...

thzrtzuru

člověk,který pro mě tolik znamená...

25. dubna 2010 v 10:56 | b

Tohle je blog o Meryl Streep,ano máte pravdu...Meryl mám ráda a obdivuji jí ale zdaleka ne tak,jak mam ráda svou třídní.
Není to jen tak nějaká učitelka,ale vážně ÚŽASNÁ třídní...je to člověk který je spravedlivý,dokáže být vtipný i když přísný...člověk který si tě vezme do kabinetu když máš nějaký problém a pomůže ti...jen díky ní sem zvládla spoustu věcí...mluvnické cvičení s kterým mi tak strašně pomohla...referát o mé oblíbené hudbě,kterej sem celej probulela,ale ona mi dala kapesník stoupla si před celou třídu vedle mě,pohladila mě a špitla mi "to zvládneš,sem tu s tebou"....jen díky ní sem se tam vůbec vyžvejkla,řekla životopis Meryl kterej sem uměla bez problému zpaměti...a prostě to zvládla...
První pololetí...moc dobře sem věděla jak je hodná a úžasná učitelka,ale zdaleka ne jak moc...
Nedokážu si představit mít jinou třídní...nedokážu si představit že za kraťoučký dva měsíce končí šestka a že sní strávým už jen POUHÝ tři roky...UŽ JENOM TŘI ROKY!!!...nedokážu si představit poslední den deváté třídy,kdy si s ní naposledy podám ruku a všechno to zkončí....snad naschvál je na mě tak hodná abych se toho dne ještě tisíckrát víc bála...
Hodiny češtiny a hudebky pro mě znamenají za celej den všechno...
Chápe tě,podrží tě,pomůže,poradí...celej den ti zpříjemní tim,že se na tebe jen tak usměje na chodbě....je to taková moje jediná "osůbka"která mě vyslechne a o kterou se vážně můžu opřít....strašně si jí vážím a nikdy jí nezapomenu,co pro mě udělala....je to totiž moje skvělá...úžasná...vtipná...geniální...hodná paní učitelka!!!

...JEN DÍKY MERYL...

8. dubna 2010 v 18:43 | B

...takže dneska sem měla na hudebce referát o mojí oblíbený hudbě...samozřejmě sem dělala Meryl Streep(koho jinýho)...sice sem to celý probrečela,z jednoho prostýho důvodu---sem magor a debil,největší trémista třídy,který pořád do kolečka opakuje to nechutný slovo TRÉMA a nedokáže zabojovat,přemoct se a zbavit se ho...no skrátka sem se nemohla vyžvejknout a pořád sem bulela jak něco...pak sem si vzpoměla na Meryl a začala sem mluvit...díky bohu!!!Všechno dopadlo dobře,protože říct na zpaměť životopis Meryl je pro mě hračka!!!Kvůli Meryl se tady trápim kvůli ňákym blbim referátu...za to Meryl ještě dávno ještě spala...samozřejmě mam totiž vypočítanej časovej posun v Americe.
Zvládla sem to taky zásluhou ní...ale hlavně díky mojí ůůůžasný třídní která je fantastická a dokáže mi pomoct s jakymkoliv problémem...celou dobu u mě stála a vlastně ne kvůli Meryl ale jenom díky ní jsem to zvládla...i když s promočenym kapesníkem v ruce...prostě díky ní sem se vyžvejkla...díky ní se toho do devátý zbavim...MUSIM!!!Stráášně bych to chtěla zvládnout ještě v šestý...tři měsíce...NO BEZVA...NN HNED ZÍTRA JDU DO TOHO!!!

gdhhf
 
 

Reklama