Jak můžeme žít dál...

10. června 2010 v 18:42 | b |  slohovky
...zamyšlení nad tím,jak se cítí lidé,kteří přežili koncentrační tábor ale nechali tam život svých blízkých..

Nejde to,nejde to žít dál i když musíme.Musíme žít s těmi vzpomínkami,z kterých jde mráz po zádech,musíme v sobě udržet ten vztek že se některým ostatním,kromě našich blízkých nic nestalo.Kolem sebe máme lidi kteří nic takového nezažili, svých blízkých si dostatečně neváží,litují nás a říkají že vědí jaké to pro nás musí být.Nic neví,netuší jaká je to bolest,bolest žít.
Nejsme ti jediní, kteří přežili a jsou za to nesmírně vděční,právě naopak.Jako naschvál zrovna my jsme tu zůstali ,my se musíme neustále trápit tím slovem život.

gh
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.